Tarpan

 

 

Tarpan (lat. Equus caballus), dnes již vyhynulý divoký kůň, který se až do 19. století proháněl v hojném počtu po stepích a lesích Evropy. Lidé je lovili pro maso a vybíjeli kvůli ochraně úrody, dokud se jim to nepovedlo úplně. Proto se bohužel i tarpani zařadili mezi živočišné druhy, které už nikdy v původní formě nespatříme. Jejich krev však i nyní koluje v žilách současných koní, a to arabů, anglických plnokrevníků, hannoverských koní, bezpochyby i našich starokladrubáků.

 

Původ a historie

 

Většina lidí si při zmínce o divokých koních vybaví stáda amerických mustangů. Nejspíš to bude tím, že nám je poměrně často připomínají reklamy či filmy. Málokdo ale ví, že tentýž romantický obraz si lze spojit i s našimi evropskými tarpany.

 

Záznamy o tarpanech lesních a stepních existují již z 1. století n. l., kdy římský spisovatel Plinius potvrzuje jejich existenci a výskyt na levém břehu řeky Dunaje. Později, konkrétně v 8. století, putoval papežský legát Bonifác za germánskými kmeny s cílem obrátit je na křesťanskou víru, cestou ho však překvapilo to, jak bezostyšně jsou zabíjeni a pojídáni tarpani a oznámil toto barbarství tehdejšímu papeži Řehořovi III. Během středověku jejich výskyt značně prořídl, jejich posledním útočištěm se stala Litva a severovýchodní oblasti Ruska.

 

Poslední tarpan

 

Poslední tarpan dožil zřejmě v období první světové války na statku Dubrovka v Povltavské gubernii. Jednalo se o hřebce, jenž byl koupen jako hříbě od německých kolonistů, později chován jako plemeník ve stádě kirgizských klisen. Kůň byl vysoký 140 - 145 cm, což nasvědčuje tomu, že nebyl čistokrevný. Uhynul za občanské války v roce 1818-1819 a posloužil, jak už tomu bývalo, ke zpestření jídelníčku.

 

Charakteristika

 

Život tarpanů se velice podobal životu jejich asijským kolegům, divokým koním Převalského. Byli plaší a velice rychlí, ulovit je nebylo jednoduché. Dokonce i hříbata se dokázala statečně držet svého stáda při úprku před nepřítelem.

 

Pro lidi nebyl jejich odchyt a lov snadný, potřebovali k tomu rychlé, obratné a odpočinuté domácí koně. Pokusy o jejich zdomácnění nebyly příliš úspěšné, stále v nich přetrvávala velká plachost. To byl důvod, proč je bylo možno využívat pouze k hrubším pracím.

 

Popis plemene

 

Popsat tarpana lze na základně několika dochovaných fotografií a neúplných kosterních zůstatků, avšak ne zcela přesně.

 

Jemně stavěná těla tarpanů dosahovala výšky 130 - 135 cm,  jejich zabarvení lze označit jako šedé, myší se světlejším okolím huby a spodkem těla. Na hřbetě úhoří pruh, na končetinách zebrování, ocas a krátká stojatá hříva černé barvy, vysoká a úzká kopyta. Hlava v obličejové části krátká, čelo ploché, poměrně vysoko nasazený přímý, úzký krk.

 

Tarpan zkušenosti uživatelů

Napsat vlastní zkušenost s plemenem Tarpan


Nejlepší profily

14 profilů Tarpan z toho 0 profilů hříbátek



Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil koně

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým koněm.